Autor: Monika Ginterová
Publikováno:E15 25.9.2026

Počet lidí s demencí může podle odhadů do roku 2050 vzrůst ze současných více než 55 milionů na 139 milionů. Alzheimerova nemoc podle nových poznatků začíná biologicky už více než 20 let před prvními příznaky. Lék je až poslední záchranná síť, prevenci a změnu chování musíme řešit už teď, říká neurolog a biotechnologický podnikatel Martin Tolar.

Stárnutí populace a trend longevity nejsou jen sociologická nebo zdravotnická témata, ale představují i zásadní společenskou, ekonomickou a také investiční výzvu. Pokud budeme nadále platit až za nákladnou léčbu pozdních stadií nemocí, systém to dlouhodobě neunese, varuje v rozhovoru neurolog Martin Tolar, zakladatel a CEO bostonské biotechnologické společnosti Alzheon a host konference e15 Age of Care.

Drží víkendové půsty, otužuje se v ledové vodě. Dvaašedesátiletý český neurolog a investor Martin Tolar řídící z bostonské centrály Alzheonu vývoj přelomového léku na mozkovou neurodegeneraci nežije longevity jen teoreticky ve vědeckých pracích, ale aplikuje ji přímo na sobě.

Proč zrovna v době, kdy se tak masivně řeší longevity, sázíte především na vývoj léčby Alzheimerovy nemoci?

Mozek mě vždy fascinoval jako nejkomplexnější orgán ve vesmíru a zároveň jako zdroj lidské identity, snů a tvořivosti. Po odchodu do USA jsem si uvědomil, jak propastný rozdíl je mezi tím, jak medicína dokáže léčit srdce či nádorová onemocnění, a tím, jak bezmocná dlouho zůstávala u nemocí mozku, zejména neurodegenerativních. Alzheimerova nemoc není jen diagnózou jednotlivce, ale zasahuje celou rodinu, pečovatelský systém i ekonomiku. Bere člověku paměť, soběstačnost a osobnost a zároveň vyčerpává rodinu, která o něj pečuje. Dříve se považovala za nevyhnutelnou daň za stáří. Dnes víme, že jde o biologický proces začínající více než 20 let před prvními příznaky, což otevírá zásadní prostor pro včasný zásah.

Do jaké míry riziko ovlivňuje genetika a nakolik ho může člověk sám změnit?

Po stárnutí je nejvýznamnějším rizikovým faktorem gen APOE4. Jedna jeho kopie zvyšuje pravděpodobnost onemocnění o 400 procent, dvě kopie o 1200 procent. Ženy mají celoživotní riziko vyšší o 60 procent, což souvisí s kombinací biologických faktorů. Významnou část rizika však lze ovlivnit. Studie Lancet Commission 2024 uvádí, že až 45 procentům případů demence by bylo možné potenciálně předejít nebo je oddálit, pokud se včas řeší 14 modifikovatelných rizikových faktorů. Prevence proto není jen osobní lifestyle volbou, ale i ekonomickou strategií. Nejde však pouze o obecné rady typu dobře spát a cvičit. Mozek tvoří dvě procenta tělesné hmotnosti, ale spotřebuje 20 procent energie. Při tomto metabolismu vznikají odpadní látky, jejichž roční objem odpovídá hmotnosti mozku; jejich odstraňování zajišťuje glymfatický systém a cévní síť. Platí zde známá zásada, že zdraví člověka souvisí se stavem jeho cév. U mozku to platí dvojnásob.

Lze změny na mozku zaznamenat ještě předtím, než člověk začne pociťovat první příznaky?

Ano. Volumetrická magnetická rezonance a krevní biomarkery nám umožňují zachytit změny dlouho před rozvojem závažných kognitivních poruch. Mozková tkáň atrofuje postupně i 20 let: nervové buňky odumírají, jejich spojení se narušují a příznaky se objevují teprve ve chvíli, kdy mozek začne selhávat. Má sice značnou plasticitu a dokáže se do určité míry reorganizovat, například po cévní mozkové příhodě, ztracené buňky však nahradit neumí. Proto je nutné zasáhnout dříve, než ke ztrátě dojde.

Vedle Alzheonu jste založil technologickou společnost Tolion Health AI a vyvíjíte aplikaci Tolion Brain Coach. Není to odklon od farmakologie k wellnessu?

Naopak, jde o nezbytný druhý pilíř prevence. Samotný lék nestačí. O možnostech rychlejší registrace léčiv jednám i v americkém Kongresu, tamním zákonodárcům ale říkám otevřeně: lék je až poslední záchranná síť, zatímco prevenci a změnu chování musíme řešit už teď. Aplikace Tolion Brain Coach vznikla pro lidi od 30 let se zvýšeným rizikem onemocnění, kteří vidí úbytek schopností u svých rodičů a chtějí své vlastní riziko aktivně snížit.

Jakou roli v aplikaci hraje umělá inteligence a data z nositelné elektroniky?

Každý člověk má jinou genetiku, zdravotní stav i životní styl, proto univerzální doporučení nefungují. Generativní AI nám umožňuje pracovat s rozsáhlými daty: shromažďuje poznatky z desítek tisíc vědeckých článků, strukturuje je a propojuje s individuálním profilem uživatele. Pokud člověk používá chytré hodinky nebo prsten, aplikace zpracuje údaje o spánku, pohybu či cévních ukazatelích. AI z nich vytváří personalizovaná doporučení a pomáhá zavést i dlouhodobě udržet návyky podporující zdraví mozku.

Mají s tímto preventivním modelem zájem pracovat i zdravotní pojišťovny?

Dnešní systém je nastavený reaktivně, platí péči až ve chvíli, kdy vznikne problém, což je pak extrémně drahé. S pojišťovnami o spolupráci proto jednáme. Pokud by měly k dispozici kvalitní a dlouhodobá data, mohly by lépe vyhodnocovat zdravotní rizika a nabízet lidem motivaci k prevenci. Pokud oddálíme nástup demence u populace o několik let, má to obrovský lidský i ekonomický dopad i na státní rozpočty.

Co je dnes největší překážka rozvoje preventivní medicíny?

Zásadní problém je právě dostupnost a propojení zdravotních dat. V Česku zatím chybí jednotný systém, který by pacientovi umožnil mít zdravotní informace na jednom místě a jednoduše je sdílet s lékaři. Přitom zmíněná dostupnost a bezpečné propojení dat budou pro rozvoj personalizované prevence klíčové. Budoucnost medicíny nespočívá jen v tom, že budeme lépe léčit nemoci, ale že jim budeme schopni dříve předcházet.

Velkým tématem dneška jsou technologie a sociální sítě. Jak velký podle vás představují pro mozek riziko?

Sociální sítě pohánějí sofistikované algoritmy navržené tak, aby co nejdéle udržely naši pozornost. Pouhá vůle proti nim často nestačí. Hlavním rizikem je, že technologiím postupně svěříme stále více pozornosti i činností, které jsme dříve zvládali sami, a začneme ztrácet některé schopnosti i kontrolu nad vlastním časem. S platformou Tolion se proto chceme zaměřit také na to, jak lidem pomoci využívat přínosy technologií, aniž by přišli o klíčové lidské schopnosti.